Tajemné dálky. Symbolismus v českých zemích 1880–1914

Dostupnost – Skladem
Cena s DPH
1 590 Kč
Cena bez DPH
1 445 Kč
Původní cena
2 145 Kč

Tajemné dálky

Otto M. Urban

Otto M. Urban, Ph.D. (1967)

je vedoucí katedry dějin a teorie umění na pražské Akademii výtvarných umění. Externě přednášel na the School of the Art Institute in Chicago, University of Texas at Austin a New York University in Prague. Doktorát z dějin umění a estetiky získal na Katedře dějin umění Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze v roce 2000. Od počátku 90. let se intenzivně věnuje studiu středoevropského symbolismu a zejména problematice dekadence. Publikoval například monografie Karla Hlaváčka (2002), Alfreda Kubina (2003) a Edvarda Muncha (2007). Připravil také řadu výstav v České republice i v zahraničí, např. V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880 - 1914 (Obecní dům, Praha 2006), Dekadence. Bohemian Lands (Hotel de Ville, Brusel, Musée Félicien Rops, Namur 2009). Je také autorem výstavy Decadence Now! Za hranicí krajnosti (Galerie Rudolfinum, Praha 2010), retrospektiv Joela-Petera Wittkina (Dům umění, Brno, 2010), Gilberta & George (DOX, Praha 2010), Davida LaChapella (Galerie Rudolfinum, Praha 2011), Jaka a Dinose Chapmanových (Galerie Rudolfinum, Praha 2013). Publikoval také texty v katalozích či monografiích dalších umělců (např. Jan Hísek, Josef Bolf, Martin Gerboc). Společně s Arbor vitae připravil výstavu Tajemné dálky (2014).

Anotace k výstavě

Výstava Tajemné dálky, symbolismus v českých zemích se věnuje specifické části výtvarné umělecké scény v českých zemích, ovlivněné symbolismem v období mezi lety 1880 a 1914. Datace výstavy je pomyslně rámována dobou otevření Národního divadla a začátkem první světové války, název je odvozen z titulu básnické sbírky Otakara Březiny z 90. let 19. století. Výstava je prvním podobným projektem, až do současnosti byl symbolismus prezentován jako specifická kapitola v rámci rozsáhlejších výstavních projektů. V jednotlivých tematických kapitolách se tak představují vedle známých a uznávaných umělců (Alfons Mucha, Max Švabinský, František Bílek, Josef Váchal, Bohumil Kubišta, Jan Zrzavý ad.) i autoři méně vystavovaní a zvláště v mezinárodním kontextu téměř neznámí (Maxmilián Pirner, Beneš Knüpfer, August Brömse, Jaroslav Panuška, Josef Mandl, Tavík František Šimon, Alois Boháč aj.). Exponáty jsou jak z velkých etablovaných galerií (Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy nebo Památník národního písemnictví), tak z menších museí a regionálních institucí, stejně jako ze soukromých sbírek. V několika případech se jedná i o zápůjčky ze zahraničí (Řezno, Oslo, Paříž). Vedle známých jsou zde tak představeny i doposud nevystavené práce. Jakkoli výstava tematicky vychází a navazuje na expozice, které v rámci tohoto projektu proběhly v Krakově a Olomouci, její struktura je od předcházejících poněkud odlišná, neboť vychází ze specifických podmínek kláštera sv. Anežky České. Na rozdíl od zmíněných prezentací tvoří jádro výstavy soubor děl ze sbírek Národní galerie v Praze. Jedná se často o zásadní práce, které se zde objevují v novém kontextu. Výrazně větší je také soubor vystavených knih. Bylo to právě v prostředí symbolismu, kde se poprvé a nejvýrazněji objevily vyhraněné kritické názory k nacionálním tendencím, jež české kultuře v 19. století dominovaly. Umělci se cítili jako součást jakéhosi duchovního společenství bez ohledu na národnostní či sociální podmíněnost. Výrazně se tomuto tématu věnovala klíčová postava českého symbolismu a dekadence, básník, kritik a výtvarník Karel Hlaváček v textu příznačně nazvaném „Nacionalismus a internacionalismus“ z roku 1896. Pro Hlaváčka a jeho druhy bylo fascinující poznávat tvorbu „spřízněných duší“ z Paříže, Londýna, Berlína, Vídně, Bruselu, Krakova či Říma; jejich díla jim nebyla cizí, ale naopak hluboce blízká a příbuzná. V teoretických diskusích se stále častěji objevoval pojem syntetismu, který se záhy stal jedním ze zásadních témat umělecké kritiky a teorie té doby. Syntetismus byl snahou o svébytné propojení umění a života, o vnímání krásy, harmonie, ale i bolesti a hrůzy jakýmsi vyšším a hlubším způsobem, který by se zásadně projevil i v samotném lidském konání. Realita ovšem stála v přímé opozici, pragmatismus doby světla chápal problém zcela opačně: technologický rozvoj sám ovlivní tvář umění a kultury. S takovou situací se řada umělců a myslitelů odmítala smířit a volila dobrovolně osamělé snění v přítmí kaváren či ateliérů. Symbolismus byl v českém prostředí prvním uměleckým směrem, jenž proklamativně vystupoval jako součást širšího evropského uměleckého proudu. Jeho zásluhou pak v následujících desetiletích patřilo české umění přirozeně k evropské kultuře. Díky uměleckým i osobním kontaktům, které generace 90. let navázala s mnoha umělci v zahraničí, mohly ty následující zcela samozřejmě vstupovat do mezinárodního kontextu. Stačí připomenout pozdější úzké kontakty s německým, zejména mnichovským expresionismem, těsné umělecké i lidské vazby s pařížskými kubisty, po první světové válce pak propojení s mezinárodním hnutím surrealismu. Autor výstavy: Otto M. Urban Součástí projektu Tajemné dálky jsou stejnojmenné obsáhlé, bohatě obrazově vybavené publikace v české a anglické verzi, vydávané ve spolupráci s Muzeem umění v Olomouci. Výstava Tajemné dálky byla poprvé uvedena s názvem Vládcové snů v Mezinárodním centru kultury v Krakově (6. 5. – 7. 9. 2014), následovala její rozšířenější verze v Muzeu umění Olomouc a její dosud poslední instalace proběhla v Klášteře sv. Anežky České v Praze (22.04.2015 - 27.09.2015).

Galerie
Národní galerie - Klášter Sv. Anežky České
U Milosrdných 17
110 00 Praha 1
Termín
06.11.2014 - 22.02.2015
Web
Další výstavy Arbor Vitae
Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960
Pavla Machalíková, Milan Pech, Tomáš Winter
01.03.2019 - 12.05.2019
Hugo Steiner Prag - Golem
Pavel Růt, Martin Souček
20.02.2019 - 18.04.2019
Rozlomená doba 1908-1928. Avantgardy ve střední Evropě
Autoři koncepce:Karel Srp, Lenka Bydžovská
21.09.2018 - 27.01.2019