Jan Hísek - Noční jezdec

Jan Hísek

Hískova tvorba je plná nejjemnější dětské fantazie, naprosto oproštěná od přetvářky a mistrovsky přenesená na plátna, mě absolutně uhranula. Jeho technika olejomalby přesahuje její vlastní možnosti. Z třiatřiceti obrazů na vás dýchá pocit několika různých výtvarných technik, např. kresba klasická, kresba tuší či uhlem, avšak malíř po celou dobu zůstal věrný pouze štětci a olejovým barvám.V pestrém světě umělcovy tvorby najdete spousty roztodivných postaviček, bájných zvířat a odkazů na díla starých mistrů. U Híska platí, že čím více času investujete na detailní průzkum jeho obrazů, tím více v nich poté naleznete.

Anotace k výstavě

Výstava obrazů Jana Híska v pražském Rudolfinu, nazvaná příznačně Noční jezdec, je shrnutím jeho malířské tvorby za posledních přibližně sedm let. Autor patří k ojedinělým, výrazně nečasovým autorům. Jeho tvorba se odvíjí po vlastní linii prakticky nezávislé na dobových trendech, směrech, diskusích, má vlastní dynamiku, tempo, témata i čtení. Veřejnosti jsou nejznámější jeho minuciózní grafiky, mezzotinty, ilustrující různé texty, ale vydávané i jako samostatné soubory či jednotlivé edice. Nejvlastnější jádro jeho práce však tvoří obrazy, které se jen sporadicky dostávají na veřejnost. Pro Híska je specifický až ornamentální způsob rozvíjení tématu v neohraničeném prostoru, kdy logiku viditelného dává co nejvíc do služeb neviditelného, přesněji viditelného ponejvíce jen vnitřním zrakem. Témata jsou často propojena s odkazy a konotacemi na široké spektrum obrazových i myšlenkových proudů z různých period dějin výtvarného umění. Výstava, i přes zdánlivě nevelký rozsah, představuje ve vystavených 33 obrazech zásadní průřez Hískovou tvorbou, je to reprezentativní přehled myšlení a tvorby jednoho z mimořádných českých malířů současnosti.