Aenigma. Sto let antroposofického umění

Dostupnost – Skladem
Cena s DPH
1 210 Kč
Cena bez DPH
1 100 Kč
Původní cena
1 690 Kč

AENIGMA | Sto let antroposofického umění

Kurátor výstavy: Reinhold J. Fäth, David Voda

Rudolf Steiner (1861 - 1925)

Zakladatel anthroposofie (duchovní vědy), filosof, pedagog, umělec, dramatik, sociální myslitel, esoterik. Inicioval mnoho nových směrů vycházejících z duchovních skutečností v mnoha oblastech - lékařství, zemědělství (tzv. biodynamické zemědělství), farmacii (anthroposofické lékařství), pedagogice (mj. vytyčil směr waldorfského školství), umění (eurytmie), architektuře i náboženství. Rudolf Steiner se narodil v Kraljevci v tehdejším Rakousku-Uhersku (dnešním Chorvatsku) jako syn železničního úředníka. Studoval přírodní vědy na vídeňském Vysokém učení technickém, současně navštěvoval přednášky z oboru filosofie, literatury a dějin na Vídeňské univerzitě, z finančních důvodů však musel studium přerušit. V roce 1891 získal doktorát na univerzitě v Rostocku za práci v oboru filosofie. V letech 1890-1897 byl pověřen vydáváním Goethových přírodovědných děl. V roce 1894 vydal své stěžejní dílo Filosofie svobody. V roce 1900 začal působit v rámci Theosofické společnosti; intenzivně přednášel, a také psal knihy (mezi jeho stěžejní díla patří Theosofie z r. 1904 a Tajná věda v nástinu z r. 1909). V roce 1912 se Steiner rozešel s původní Theosofickou společností a založil vlastní Anthroposofickou společnost. Od Theosofické společnosti se lišila především zaměřením na západní esoteriku, zatímco Theosofická společnost se věnovala především esoterice Východu. Od roku 1913 vedl stavbu dřevěného Goetheana v Dornachu u Basileje (Švýcarsko), kde postupně vzniklo velké anthroposofické centrum. V poslední etapě svého života se věnoval intenzivní přednáškové činnosti v mnoha městech řady evropských zemí a podněcování duchovní obnovy jednotlivých praktických oborů lidské činnosti. Steinerem založená anthroposofie u nás mohla v letech socialistického Československa (1948-1989) existovat jen v ilegalitě. Od listopadu 1989 se i u nás rozvíjí činnost anthroposofických iniciativ, k nimž také patří vydávání knih a zápisů přednášek Rudolfa Steinera (nakladatelství Fabula, Michael, Opherus atp.) Rudolf Steiner zemřel v Dornachu u Basileje (Švýcarsko).

Anotace k výstavě

Osobnost a dílo Rudolfa Steinera (1861–1925), zakladatele antroposofie, již dlouhodobě náleží k základním sloupům evropského myšlení a kultury. Jádrem jeho učení je prostá myšlenka o svobodném propojení duchovního světa s pozemskou existencí člověka i ostatních živých organismů. Mezníkem při formování antroposofie se stal rok 1913, kdy ve švýcarském Dornachu vznikla umělecká kolonie. Nedlouho před vypuknutím světové války se zde sešla umělecká a kulturní elita z celé Evropy včetně Ruska a Skandinávie. Ze společného úsilí vznikla v duchu myšlenky Gesamtkunstwerku monumentální stavba, tzv. Goetheanum, která je dodnes sídlem celosvětově rozvětvené Anthroposofické společnosti. Ze Švýcarska se pak vliv antroposofie šířil dál. Všeobecně je znám její ohlas jak v díle řady umělců evropské meziválečné avantgardy (Piet Mondrian, Vasilij Kandinskij, Johannes Itten a další), tak i v konceptuálních projektech a osobních programech umělců druhé poloviny 20. století (Joseph Beuys, Karel Malich). Doposud však byla opomíjena tvorba hlavních představitelů antroposofie, kteří spolupracovali přímo se Steinerem, anebo se jeho myšlenkovým dílem nechali zásadně inspirovat. Právě na ni se zaměřila pozornost mezinárodního týmu. Projekt je tedy prvním pokusem o rozsáhlejší syntézu tohoto fenoménu v evropském kontextu. Mapuje jak specifika tohoto směru, tak například i dění v dalších antroposofických centrech v širších souvislostech historického rámce moderny, a to v chronologickém rozpětí od položení základního kamene prvního Goetheana v roce 1913 až po současnost. Koncepce výstavy rozvíjí i myšlenku komplexního propojení uměleckých žánrů, tzv. Gesamtkunstwerku. Na jednom místě jsou zde proto představeny obory jako je umělecké řemeslo, sochařství, grafika a malířství, stejně jako oděvní umění, hračky, hudební nástroje a další anthroposofica. Podle návrhu soudobého architekta, designéra a sochaře Christiana Hitche z Dornachu jsou do výstavy vkomponovány například tři „obytné výstavní prostory“. Dětský (pedagogický) pokoj, Obytný pokoj (Pokoj duchovního badatele) a Meditační místnost jako ukázky specifického životního stylu vycházejícího z duchovně orientované filosofie života. Výstava, která vznikla ve spolupráci s Muzeem umění Moritzburg v Halle, Muzeem umění v Olomouce a nakladatelstvím Arbor vitae, je v celosvětovém měřítku prvním rozsáhlým vhledem do mimořádné mnohotvárnosti antroposofického umění. Zahrnuje často znovuobjevené exponáty ze sedmi evropských zemí (Polsko, Německo, Skotsko, Švýcarsko, Švédsko, Ukrajina, Česká republika), které jsou uchovávány ve významných veřejných i soukromých kolekcích. Projekt vznikal v rozmezí let 2009–2014. Základem výzkumného týmu byla dvojice historiků umění Reinhold Fäth a David Voda. Kromě nich se na výzkumu podílela Maja Dobiasz, Thomas Friedrich-Bauer, Andreas Albert a Péter Pásztor. 

Galerie
Muzeum umění Olomouc
Denisova 47
771 11 Olomouc
Termín
19.03.2015 - 26.07.2015
Další výstavy Arbor Vitae
Jdi na venkov! Výtvarné umění a lidová kultura v českých zemích 1800–1960
Pavla Machalíková, Milan Pech, Tomáš Winter
01.03.2019 - 12.05.2019
Hugo Steiner Prag - Golem
Pavel Růt, Martin Souček
20.02.2019 - 18.04.2019
Rozlomená doba 1908-1928. Avantgardy ve střední Evropě
Autoři koncepce:Karel Srp, Lenka Bydžovská
21.09.2018 - 27.01.2019