Ondřej Císler: Barokní minimalismus

Barokní minimalismus je pochopitelně můj osobní, poetický konstrukt. Je tedy potřeba ho takto vnímat, spíše jako název sbírky básní než jako stylovou definici. Jedná se o ryze synkretický, ze striktního pohledu nečistý přístup, vycházející sice z minimalismu, avšak významně podpořený technologií, s poetickým obsahem, poučený z historie, neberoucí se příliš vážně a schopný improvizovat.

Barokním minimalismem tedy nazývám architekturu mnoha atmosfér, architekturu radosti ze života, architekturu, která je projevem a výsledkem mé touhy stavět. (Ondřej Císler)

Kniha je interpretací architektonické tvorby jedné z nejvýraznějších osobností střední generace Ondřeje Císlera (1972) prostřednictvím vlastního textu a obrazového eseje zachycujícího jeho realizace. Motivací ke vzniku knihy je jeho osobní zkušenost s většinou ústně předávaným teoretickým myšlením našich předních architektů (Šrámková, Přikryl, Bočan…) a autorskými texty předních světových architektů (Kahn, Zumthor, Caruso, Šik…). Tato ústní tradice představuje pro současné tvůrce architektury překvapivě ucelený a živý zdrojový kód díla. Samozřejmostí je pro Císlera podrobné studium české architektury 20. století.  Je dobré připomenout, že naše současná architektonická scéna na čestné výjimky autorské texty praktikujících architektů v podstatě postrádá. Kvalita architektonického dědictví a jeho pestrost je tak pro současného tvůrce vhodným pozadím a zároveň závazkem k naplnění imperativu plnohodnotné architektonické tvorby: „Stavět, učit a psát“.

Kniha vznika za laskavé finanční podpory Hlavního města Prahy a Ministerstva kultury České republiky.