Pavel Janák

Dostupnost
Skladem
Cena s DPH
737 Kč
Cena bez DPH
670 Kč
Původní cena
16 Kč

Český architekt Pavel Janák (1882–1956) zasáhl do kubismu, funkcionalismu, věnoval se rozvoji měst a urbanistickému plánování, zásadní jsou jeho rekonstrukce památek, byl designérem (stál u vzniku Artělu, Pražských uměleckých dílen i Svazu českého díla), fotografem, pedagogem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, brilantním teoretikem (rozhodující měrou se podílel na formulaci teorie české kubistické architektury)

Překlad první obrazové Janákovy monografie rakouského autora Norberta Kieslinga, s více než šesti sty barevnými reprodukcemi, přináší s erudicí i citlivostí všechny fazety architektova života a díla – kromě obecných souvislostí a podrobných životopisných údajů zde nacházíme úplný soupis Janákových děl z oblasti monumentální architektury, výstavby obytných domů, průmyslové a zahradní architektury, konzervátorské a památkářské práce na Pražském hradě, interiérů, keramiky, skla, hodin, lustrů atd. Další oddíly knihy unikátně využívají dosud nepublikované osobní korespondence a vzpomínek Pavla Janáka, jsou doplněny soupisy i výběrem z publikovaných textů a uzavřeny zevrubnou bibliografií.

Kniha je vydána v češtině i v němčině.

 

Biografie

Pavel Janák, narozený v Karlíně v Praze, se neobyčejně záhy dostává k skutečným problémům architektury. Od druhého ročníku studia architektury na české technice je zaměstnán ve stavebních kancelářích (F. Buldry, J. Schlaffera, V. Roštlapila). Ve třetím ročníku studia r. 1903 získal již cenu v soutěži na návrh krematoria a 1. cenu za návrh škol v Karlíně) (nad arch. J. Sakařem, který školu pak prováděl). Záhy se uplatnil i ve Spolku posluchačů architektury při pořádání výstav, později byl i jeho předsedou. Po absolutoriu zejména se zúčastnil na pracích Klubu za Starou Prahu. Dienzenhofferův pavilon na Smíchově, tehdy ohrožený, byl i s okolím upraven podle jeho návrhu. R. 1905 účastnil se s A. Englem jediný z moderní generace soutěže na dostavbu Staroměstské radnice s myšlenkou na zastavění prostoru po zbořeném Krenově domě, která se uplatnila v poslední soutěži r. 1938. R. 1906 vstoupil do školy prof. Otty Wagnera na vídeňské Akademii výtvarných umění. Studium r. 1907 přerušil a nastoupil na Turkovu nadaci velkou cestu po Itálii. Před tím již vykonal cestu po Čechách a Moravě a po starobylých městech německých. Po návratu do Prahy pracoval v atelieru prof. arch. Jana Kotěry s Josefem Gočárem na projektech pavilonu Obchodu pro Výstavu Obchodní a živnostenské komory roku 1908.

Tvořivá činnost má několik zřetelných fází: první období, kdy se uvědoměle rozhoduje pro moderní směr, kubistické období od roku 1911, přerušené minulou světovou válkou, Období snah o národní sloh po jejím skončení a poslední období funkční architektury, dosud se rozvíjející.

  Světová válka přerušila práci Pavla Janáka. Byl ve vojenské službě u pěšího a u železničního pluku od února 1915 až do listopadu 1918. Jednou byl též v poli raněn. Byl v Uhrách, v Haliči, v Ukrajině, v Kraňsku a v Itálii. I v té době provedl několik návrhů bytových zařízení i rodinných domů a napsal několik článků. Přerušený vývoj českého kubismu již však nenavázal. Pokusil se, spíše prakticky než teoreticky, o vytvoření národního slohu v době poválečného vypjatého nacionalismu a změněných hospodářských podmínek. Snažil se v architektuře i v uměleckém průmyslu o sblížení s lidovým uměním proporcí, barevností a krajně zjednodušenou ornamentikou. Pokus přes počáteční úspěchy ztroskotal.   Roku 1921 byl jmenován profesorem na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jeho spolupráce z Artělu s Františkem Kyselou, V. H. Brunnerem a J. Bendou ještě zintensivněla; umělecký průmysl ve všech odvětvích naplňuje se tvorbou nového národního ražení, které architektura znenáhla již opouští. Vliv Pavla Janáka na vývoj architektury i uměleckého průmyslu je i v tomto období velký a nesporný. Roku 1922 vychází "Stavba" a "Život" s prvními články a reprodukcemi, propagujícími funkční, konstruktivní, sociální a neindividuální architekturu. Dosud u nás ojedinělá Janákova regulace osady ,,Baba", uskutečněná přes všechny překážky, i celá výstavba této osady jsou přínosem pro vývoj bydlení. Stavební místa po délce místo po hloubce, k jihovýchodu, po vrstevnicích, umožnění pokusů o malý rodinný dům, o nové, nebývalé rozměry, výšky, disposice i technické provedení jsou kladné stránky tohoto dobrého počinu Svazu českého díla, Pavlem Janákem vyvolaného a řízeného. Navrhl sám v této kolonii vedle vlastního domu ještě několik dalších, které nemají snahu po radikálním typu, spíše po individuelním řešení. (zdroj biografie: archiweb.cz)
Ean
9788087164389
Publikováno v roce
2011
ISBN
978-80-87164-38-9
Vazba
V8
Jazyk
česky, německy
Formát
235×275
Autor
Norbert Kiesling
Grafický design
Marek Jodas
Počet stran
320
Vydavatel
Arbor vitae
Překladatel
Počet ilustrací
610
Další knihy v kategorii
Ladislav Žák
Dita Dvořáková
2013
Stůl u okna, na stole kniha
Pavla Melková, Jana Tichá
2014
František Skála
František Skála
2004